česky deutsch polski

Osečná  

Vesnice roku 2001 Libereckého kraje

 

Historie české školy v Osečné

Ke zřizování českých škol v našem pohraničí došlo teprve po první světové válce v roce 1918 zásluhou Ústřední matice školské a Národní jednoty severočeské. Česká škola v Osečné se dočkala svého znovuvzkříšení až roku 1925.

Němci nechtěli nikde uvolnit vhodné místnosti a proto byla česká škola nejdříve umístěna ve staré a nezdravé místnosti staré německé školy na náměstí (č. p. 137). Od roku 1927 až do roku 1938 se nalézala česká škola (učebny a kabinet) v obecním domě č. p. 87 na náměstí v Osečné. Její umístění bylo opět velmi nevhodné, učebna byla malá, tmavá a nedala se dobře větrat.

Když Němci vystavěli v roce 1933 v Osečné pěknou jednopatrovou budovu pro obecnou a měšťanskou školu, usiloval tehdejší správce české školy, řídicí učitel Josef Frič, o uvolnění jedné přebytečné třídy pro českou školu, ale narazil na tvrdošíjný odpor jak německého obyvatelstva, tak německého učitelstva, a to i tzv. loajálního.

Když pak v roce 1938 došlo k Mnichovské tragédii a zdejší kraj byl začleněn do tzv. „Sudetenland“, části německé říše, přestala existovat i česká škola v Osečné.


Prvním správcem české školy v Osečné byl ve školním roce 1925/26 řídící učitel František Hátle. Učil zde jeden rok. Po něm vyučoval a zdejší školu řídil řídící učitel František Banzet, opět jeden rok. Ve školních letech 1927/28 - 1931/32 působil na zdejší české škole řídící učitel Václav Rouč a po něm řídící učitel Josef Frič, nynější zakladatel školní kroniky. Tento vyučoval v Osečné od roku 1932 do roku 1937. Posledním správcem české školy v Osečné byl řídící učitel František Drapák.


Rozvoj českého školství ve zdejším kraji za první republiky v letech 1925 - 1938 byl ovšem závislý hlavně na počtu českých rodin v kraji. O tom nám podává obraz výsledek sčítání lidu z roku 1930 v obcích, spadajících do obvodu obecné české školy v Osečné.

Část obce Češi Němci jiní cizinci celkem
Osečná 48 561 4 3 616
Lázně Kundratice 17 595 0 5 617
Janův Důl 74 209 0 1 284
Chrastná 5 117 0 0 122
Břevniště 7 259 0 1 267
Kotel 9 202 0 0 211
Druzcov 5 327 0 1 333
Zábrdí 59 215 0 5 276

Česká menšina zde tvořila mizivé procento obyvatelstva, pouze v Janově Dole, v Zábrdí a v Osečné tvořila větší celek. V Osečné byli oporou českého živlu státní úředníci (četnická stanice, pošta a škola), v okolních obcích tvořili kádr českého živlu rolníci - starousedlíci. Dát dítě za první republiky do české školy bylo opravdovým hrdinstvím. Škola i tehdejší hraničářský spolek Národní jednota severočeská, jejímž předsedou byl nejdříve pan Josef Tvrzník z Janova Dolu a později pan Josef Laurýn z Janova Dolu, musely proto všemožně podporovat děti i rodiče. Za řídícího učitele Josefa Friče se podařilo získat školní České menšině čtyři ochranitelky (úřednictvo a zaměstnance peněžního ústavu Merkur v Praze, místní odbory LIS v Mohelnici nad Jizerou, v Drahoticích a Sovenicích), jež pak posílaly dětem šatstvo, obuv, peníze na školní potřeby, českým rodinám opět mouku, brambory a šatstvo. Leč ani Ústřední výbor NJS v Praze nezapomínal. Z peněz, darovaných škole, bylo usnadněno též zakoupení loutkového divadla pro školu, které stalo se pak velkou posilou v boji za získání dětí do České školy.

Práce se dařila a českých zněmčených dětí do školy stále přibývalo. Teprve německá okupace v roce 1938 tento veliký vývoj zarazila a zdejší český živel vydala v šanc německé agresi.

Posledním řídícím učitelem za první republiky na zdejší jednotřídní obecné škole byl František Drapák, který v září 1938 spolu s ostatními místními českými státními zaměstnanci (pošta a četnictvo) opustili Osečnou před příchodem německého vojska a přestěhovali se do vnitrozemí Čech. Česká škola v Osečné přestala existovat. Po dobu německé okupace sloužily místnosti české školy k úřadování obecnímu úřadu.

Během okupace se vyučovalo pouze na místní německé měšťanské, obecní a mateřské škole. Když se pak v dubnu 1945 blížila ze všech stran na Německo příšera porážky, přestalo se na škole učit a škola se částečně přeměnila v pomocnou ubikaci pro vojsko.

ZŠ v Osečné po roce 1945

Již 5. května 1945 se navrátil do Osečné bývalý řídící učitel Josef Frič, který ihned zahájil přípravné práce k otevření české školy. Byl proveden zápis do školy obecné. Dne 11. června 1945 pak bylo zahájeno vyučování v nově otevřené české obecné škole, umístěné v budově bývalé německé školy. Školu navštěvovalo z počátku 10 českých dětí. Vyučování bylo velmi nesnadné, neboť nebylo školních knih a žactvo většinou špatně ovládalo český jazyk. Dozor nad školou prováděl místní národní výbor v Osečné prostřednictvím školského referenta, řídícího učitele Josefa Friče. Školní rok 1944/45 byl zakončen 28. června 1945.

Školní rok 1945/46

Česká obecní a měšťanská škola v Osečné Zápis Školní rok 1945/46 započal dne 3. září 1945 a sice za velmi změněných poměrů v organizaci zdejšího školství. Během prázdnin zahájil řídící učitel J. Frič všemožné kroky k tomu, aby v Osečné byla otevřena měšťanská a mateřská škola. Díky pochopení okresního školního výboru v České Lípě se podařilo během července docílit souhlasu k provedení zápisu do měšťanské školy v Osečné. Zápis byl proveden 2., 3. a 4. srpna 1945. Na základě tohoto zápisu pak došlo k otevření měšťanské školy od 1. září 1948 a sice k otevření všech čtyř tříd měšťanské školy. Správou školy byl pověřen ředitel měšťanské školy v Osečné Karel Janoušek.


Obecná škola byla spojena pod jednu správu se školou měšťanskou - byla dvojtřídní. Rovněž tak nově otevřená mateřská škola byla pod správou se školou měšťanskou. Měšťanská škola byla umístěna v 1. poschodí školní budovy, obecná škola v přízemí a mateřská v domě bývalé německé mateřské školy v Lázních Kundraticích.

Copyright © 2000-2017, Městský úřad Osečná. Všechna práva vyhrazena. Webmaster: Jiří Hauzer.
Vytvořil rarouš.webdesign, postaveno na redakčním systému Gryphoon.