česky deutsch polski

Osečná  

Vesnice roku 2001 Libereckého kraje

 

Areál příměstského parku Mannův les

V měsíci červnu 2012 byl v Osečné zpřístupněn veřejnosti areál příměstského parku „Mannův les“, který je přístupný jak z Osečné, tak i z areálu Lázní Kundratice. Pro pohodlí návštěvníků tohoto areálu byl položen v několika větvích haťový chodník a to v délce cca 1100 m. Hatě jsou položeny jak v mokřadu, tak v lese a umožní chůzi osob se sníženou schopností pohybu, kterými mohou být např. návštěvníci lázní, rodiče s dětmi a další. Do budoucnosti se předpokládá, že v Mannově lese budou dodatečně nainstalovány lavičky se stolky a informační tabule s naučným textem – ty budou informovat návštěvníky o místních pamětihodnostech a přírodních zajímavostech.

Řada místních obyvatel a návštěvníků příměstského areálu si pokládá otázku, proč se vlastně jmenuje les Mannův – tady je možné vysvětlení: Pověst o Mannově lese


V areálu příměstského parku Mannův les je zakázáno:

  • přísný zákaz vstupu a jízdy mimo značené trasy
  • přísný zákaz sběru přírodnin
  • zákaz vjezdu všech motorových vozidel
  • zákaz jízdy na kole a na koni
  • zákaz volného pobíhání psů
  • zákaz kouření
  • zákaz odhazování odpadků
  • zákaz rozdělávání ohňů


Mannův les - orientační schéma areálu


Areál příměstského parku „Mannův les“ je tvořen hlavně lesními pozemky a plochami další vzrostlé nelesní zeleně. Vymezené okruhy jsou pro pohodlí návštěvníků tvořeny haťovými chodníky, kdy vstup mimo tyto trasy je přísně zakázán – důvodem jsou zájmy ochrany přírody:

  • lokalita je tzv. „Významným krajinným prvkem“ dle zákona č. 114/92 Sb. O ochraně přírody a krajiny,
  • lokalita je v územním systému ekologické stability začleněna jako „biocentrum“ místního biogeografického významu „Podvrší“,
  • lokalita je zařazena do připravovaného území tzv. „České NATURY 2000“ pod názvem OSEČNÁ – PLOUČNICE,
  • lokalita je charakteristická výskytem ohrožených druhů rostlin.

Centrum lokality je tvořeno komplexem přechodových minerotrofních rašelinišť, víceméně souvisle zarostlých lesem typu rašelinné březiny až mokřadní olšiny, s přechodem do potočního luhu, kde je charakteristický bohatý výskyt chráněných a stanovištně závislých druhů: vachta trojlistá, tuřice (ostřice) Davallova, prstnatec májový, kozlík dvoudomý, lýkovec jedovatý, kruštík bahenní, škarda bahenní, bezkolenec modrý, violka bahenní, starček Fuchsův, kostřava obrovská, pstroček dvoulistý, karbinec evropský, smldník bahenní, zběhovec plazivý, blatouch bahenní, lilek potměchuť, vrbina obecná, vraní oko čtyřlisté, metlička křivolaká, ostřice chabá, čertkus luční aj. V centru lokality dochází vlivem dlouhodobého působení vysoké hladiny spodní vody k vylučování březových souší, prosvětlené partie expandují krušinou olšovou, vrbou jívou, hasivkou orličí a ostružiníky (místy s náletem topolu osiky), které omezují výskyt charakteristických a nejcennějších druhů bylinného patra.

Okrajové relativně sušší partie jsou tvořeny lesem většinou nepůvodní dřevinné skladby s dominantním smrkem ztepilým, skupinovitě s borovicí lesní a s jednotlivou příměsí ostatních dřevin – modřín opadavý, topol osika, břízy, jasan ztepilý, jeřáb obecný, ojediněle je zde vtroušen stanovištně původní dub a buk. Náprava stavu je v případě lesa dlouhodobou záležitostí, kdy zdejší Lesní hospodářský plán do následujících období ve svých návrzích počítá v obnovných cílech se směsí původních listnáčů. V těchto strukturách se v bylinném patru nejhojněji nachází metlička křivolaká, třtina křovištní, hasivka orličí, sedmikvítek evropský, šťavel kyselý, pstroček dvoulistý, škarda bahenní, metlice trsnatá, přeslička bahenní, vrbina obecná, pcháč zelinný, violka bahenní aj.

Určitou zajímavostí je existence jedlové lesní kultury ve východní části areálu, která zde byla založena po obnově původního zralého smrkového porostu. Tato kultura dnes trpí volně chovanou zvěří a buření.

Krajinářsky charakteristickým prvkem jsou nárosty lesních dřevin na nelesních pozemcích, mnohdy charakteru vzrostlého a sporadicky pěstěného až nepěstěného lesa. K nejcennějším patří nárosty charakteru přirozených podmáčených olšin v okolí přítoku do rybníka, kde je značná část výmladného původu (tzv. pařezina). Esteticky kladně působí i homogenní plochy březových tyčovin až slabých kmenovin (s vtroušeným modřínem a borovicí) poblíž kiosku a areálu minigolfu, dokonce i na evidovaných dlouhodobě nevyužívaných zemědělských pozemcích při okraji lesa v jižní části areálu.

Výstavbu haťového chodníků v areálu příměstského parku Mannův les vybudovalo město Osečná z prostředků EU - Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD).

Copyright © 2000-2017, Městský úřad Osečná. Všechna práva vyhrazena. Webmaster: Jiří Hauzer.
Vytvořil rarouš.webdesign, postaveno na redakčním systému Gryphoon.